2018 - Berchtesgaden

Přehled základen 2018
Oznámení

2017 - Wallis

Fotky z Wallisu (2. turnus)
Fotky z Wallisu (3. turnus)
Fotografie z průzkumu
Přehled základen 2017
Oznámení

2016 - Solná komora

Fotky ze Solné komory
Fotografie z Písecka
Přehled základen 2016
Oznámení

2015 - Vysoké Taury

Fotky z Matrei - 2. turnus
Mapy ke stažení - Taury
Průzkum ve Vysokých Taurech
Přehled základen 2015

2014 - Kaisergebirge

Fotky z průzkumu
Fotky z Kaisergebirge (4. turnus)
Přehled základen 2014

2013 - Cortina

Fotky z Cortiny - 2. turnus
Fotky z Cortiny - 4. turnus
Filipův deníček
Video
GPS trasy - 4/A
GPS trasy - 4/B
Mapy ke stažení
Přehled základen 2013

2012 - Bavorsko

Fotky z Bavorska
Filipův deníček
Video
GPS trasy
Přehled základen 2012
Oznámení

2011 - Chamonix

Fotky z Chamonix
Video
Geologické okénko
Fotky z průzkumu
Přehled základen 2011

2010 - Ennstal

Fotky z Ennstalu
Filipův deníček
GPS trasy
Video
Hodnocení sezóny 2010
Přehled základen 2010

2009 - Corvara

Fotky z Dolomit
Filipův deníček
Geologické okénko
Hodnocení sezóny 2009
Mapy ke stažení
Přehled základen 2009

2008 - Nízké Taury

Fotky z Nízkých Taur
Filipův deníček
Hymna 4. turnusu
Hodnocení sezóny 2008
Přehled základen 2008

2007 - Gailtal

Fotky z Gailtalu
Filipův deníček
Hodnocení sezóny 2007
Přehled základen 2007

2006 - Montafon

Fotky z Montafonu
Filipův deníček
Hodnocení sezóny 2006
Přehled základen 2006

2005 - Pale

Fotky z Dolomit
Video z ferráty
Hodnocení sezóny 2005
Přehled základen 2005

2004 - Engadin

Fotky ze Švýcarska
Hodnocení sezóny 2004
Přehled základen 2004

2003 - Achensee

Fotky z Achensee
Hodnocení sezóny 2003
Setkání po sezóně
Přehled základen 2003

2002 - Dauphine

Fotky z Francie
Přehled základen 2002

2001 - Lienz

Fotky z Lienzu

2000 - Aosta
1998 - Švýcarsko
1997 - Ötztal
1996 - Brenta
1995 - Julské Alpy
1994 - Dolomity

1993 - Hohe Tauern

Fotky z Vysokých Taur

Geologické okénko - Severní Dolomity

Tento rok zavedl naši skupinu turistů opět do pohoří Dolomitů, tentokrát do širšího okolí krásného městečka Corvara, které vévodí nádherný vrchol Sassongher (2665 m). Z jeho kempu jsme vyjížděli autobusem do vzdálenější koutů těchto hor za krásnou přírodou, za sportovními zážitky a také pro poučení. Do geologického okénka přibyly další obrázky, které dokumentují neživou přírodu severních Dolomit a její geologický vývoj.

Peitlerkofer (Passo d'Erbe), Geisler Gruppe

Již brzy po nástupu na turistickou stezku vedenou kolem masivu Peitlerkofer (2875 m) se vynoří mohutný vrchol hory, který je tvořen z větší části středně triasovýn bílým dolomitem (Schlern - Dolomit). Jeho podloží tvoří výrazně odlišné horniny, které jsou vrstevnaté a také zbarvené.



Jde o souvrství werfenských vrstev (Werfen Schichten, sp. trias), které mají velmi pestré složení, od červených pískovců a šedých slínů až po různě zbarvené vložky vápenců. Jejich sedimenty se ukládaly jak v kontinentálních, tak i v mělce marinním prostředí. Mezi oběma komplexy je ostrá hranice (diskordance), kterou můžeme pozorovat během i další cesty. Její průběh zvýrazňují kamenné proudy sutí (mury) z vyšších svahů tvořených dolomity,



které se v méně zpevněných horninách werfenských nevytvářejí. Podobný profil profil nacházíme i v nedaleké oblasti Geisler Gruppe.



Při sestupu do nižších poloh směrem k parkovišti Saiss Rigais, pak nacházíme podložní horniny wefenských vrstev, které jsou tvořeny vulkanity. Jsou to magmatické horniny s porfyrickou stavbou s výrostlicemi živců, křemene a slíd s převažující sytě růžovou až červenou barvou.



Jsou součástí velkého plutonického a vulkanického masivu, tvořícího v oblasti severních Dolomitů tzv. bozenský porfyr permského stáří (270 milionů let), který tvoří variské podloží Dolomitů.


Col di Lana

Od sedla Passo di Valparola (2105m) vede turistická cesta k vrcholům masivku Col di Lana, který je významně odlišný od převládajících vápenců a dolomitů horninami. Na obzoru



je vidět tmavý hřbet, který je tvořen vulkano-sedimentárními horninami bazického typu (čediče). Horniny vznikly ve středním triasu v důsledku kolapsu, kdy se postupně propadlo oceánské dno o několik tisíc metrů a způsobilo podmořské plutonické a vulkanické projevy. Podobné sedimenty nalezneme také v oblasti Belvedere pod Marmoládou.


Na obr.6



jsou zachyceny vrstevnaté sedimenty tvořené z převážně přeplaveného z vulkanického popele, prachu a písků, které vystupují na vrcholu Cima Sief (2424m).

Z vrcholu je vidět na obzoru známou skupinu Tofane,



která je tvořena mladšími dolomity svrchního triasu, tzv. hlavního dolomitu (Hauptdolomit) a dachsteinského vápence (Dachsteinkalk). V tomto období se opět obnovila mělkovodní sedimentace vápenců a dolomitů.


Parco Nationalo Puez Odle

Výstupem z sedla Passo Gardena přes hranu Cierspitzen (2592 m) vystoupíme na plochou, mírně zvlněnou plošinu Národního parku. Terén budí dojem málo členité náhorní vrchoviny. Při bližším pohledu odhalíme, že její plochý povrch je způsoben mírnými, k okrajům poněkud se zvedajícími úklony vrstevnatých dolomitů (typ Hauptdolomitu). Na okrajích plošiny čela vrstev vytvořily útvary nazývané kuesty.



Čela vrstev na jihovýchodní straně tvoří strmé svahy, jejich čelní části se také mohou v důsledku eroze odloučit od původního čela kuesty.



Na prudkých svazích pak pozorujeme odsedání odloučených bloků a jejich sesouvání na svahu a tvorbu svahových sutí.



V místech předních částech fronty kuest se také vytvářela v příhodných místech (zlomy) vodní erozí zahloubená údolí, která byla v pleistocénu přemodelována na ledovcové kary.



Na zarovnaném povrchu náhorní plošiny ve směru na SV můžeme pozorovat na obzoru nápadně izolované kuželovité pahorky,




které mají odlišné složení hornin. Patří do souvrství vápenců Amoninitico rosso a ve vyšší části slínů a jílů (Puez Mergl), které jsou spodnokřídového stáří. Z tektonického hlediska jsou to denudační trosky vyššího násunového příkrovového tělesa, které v prvotní stavbě zakrývalo podstatnou část hornin nynější krasové plošiny. Je zajímavé, že tyto horniny se v naší oblasti vyskytují i ve svrchních partiích pohoří Sella. Spodnokřídové horniny mají v masivu Piz Boe v nadloží mají ještě tektonickou šupinu svrchnotriasových vápenců řazených k Hauptdolomitu. Z náhorní plošiny Národního parku však není možno tyto sedimenty na Piz Boe identifikovat. Domnívám se však, že výrazné roviny pod nejvyššími vrcholy Selly



jsou zčásti vyklizená selektivním zvětráváním méně odolných křídových slínů a jílů ve vztahu k pevným vápencům a dolomitům.


Pederoa

V údolí Gardenského potoka severně od Corvary v obci Pederoa se nachází výchoz deskovitě vrstevnatých triasových vápenců s disharmonickými vrásami.




Klidná stavba násunových těles velkých příkrovů, kterou jsme pozorovali uvnitř desek na přecházejících místech, byla v blízkosti hranic násunových ploch podrobena intenzivním deformacím. V takových prostředích vznikají menší struktury, které reagují na lokální intenzitu tlaků jakož i vlastnosti hornin. Jsou to odrazy tektonických procesů, které souvisí s globálními ději.


Prof. RNDr, Jan Zapletal, CSc.,


Literatura: Boselini, A. (1998): Geologie der Dolomiten. - Nakl. Athesia Bozen


NahoruZpět